Co je teritorialita soudních exekutorů? Může pomoci dlužníkům?
V poslední době se na politickém poli rozhořela debata ohledně teritoriality soudních exekutorů, kdy hlavními zastánci jsou poslanci jako Tomio Okamura či mnozí další. Podívejme se na hlavní body, které by díky zavedení institutu pomohli dlužníkům a naopak snížili již tak horentní sumy pro soudní exekutory.
Zřejmě nejvýraznějším argumentem pro zavedení teritoriality je skutečnost, že soudní exekutor by vykonával svoji činnost pouze ve svém okresu, popřípadě kraji. Tím by se mělo zamezit „křižování“ vykonavatelů soudního exekutora po celé České republice, a samozřejmě i snížení nákladů za cestovné. Ovšem od 1.1.2013 platí novela exekučního řádu, podle níž platí náklady výjezdu jen po hranice kraje, další náklady již jdou za samotným věřitelem. Pokud tedy bude zavedena teritorialita v podobě krajské, dlužníkovi to v podstatě nic nepřinese, jelikož bude platit zase stejně. Kde je tedy ta výhoda? Dalším „pro“ je i argumentace, že dlužníci mají mnoho exekucí pro malé dluhy (např. dopravní podniky za neuhrané pokuty či jízdenky), a tím mají samozřejmě za každý dluh i náklady (nejméně částka 7.865,-Kč). Opět jde o mýtus, jelikož v exekucích zahájených po 1.1.2013 se dluhy mezi totožnými účastníky (stejným oprávněným a povinným) u jednoho soudního exekutora spojují do jednoho řízení, a povinný tak hradí pouze jedny náklady exekuce. Když se navíc podíváme do hloubky a věřitelé budou podávat jednotlivé návrhy u vícero soudních exekutorů, dlužník bude muset hradit u každého exekutora samostatné náklady, a proto se mu vše mnohonásobně prodraží. Kde se tedy vidí samotná úspora?
Rovněž se konstatuje, že díky zavedení teritoriality se zvedne i efektivita soudních exekutorů. Menší exekutorské úřady v současné době provádění cca 300 exekucí ročně, proto po novele by mohly zpracovávat až 4000 exekucí ročně. Mají na to technické, ale i fyzické prostředky, tak aby vykonávali tuto činnost svědomitě a s plným nasazením pro věřitele? Bohužel si myslím, že i v tomto ohledu musíme být značně skeptičtí, jelikož exekutor bude spoléhat na složenou zálohu od věřitele, a pokud nic nevymůže (na základě jednoduchých součinností), převede si zálohu a náklady exekuce a exekuci ukončí. Zkrátka dostane tak jak tak dobře zaplaceno, i když samotných činností moc nevykoná. Silná kritika je i nerovnoměrné rozložení počtu exekucí u jednotlivých exekutorů, kdy na jedné straně jsou obrovští dravci s více jak 70 tisíci exekucemi, a na druhé straně malé úřady s několika stovky spisy. Soudní exekutoři jsou pod vysokým dohledem předsedy Okresního soudu, Ministerstva spravedlnosti, Exekutorské komory. Všechny tyto instituce, stejně jako soudní exekutor, musí denně řešit několik desítek stížností, které ale ve velké míře pramení pouze z neznalosti právní úpravy. Velcí soudní exekutoři mohou nabídnout silné zázemí, servis klientů, ale i samozřejmě dostatečnou jistotu, že pro pohledávku udělají maximum. Zda takovou záruku mohou nabídnout i „menší“ hráči, je samozřejmě na zamyšlení.
Novela exekučního řádu v podobě zavedení teritoriality bude ještě velmi diskutovaným tématem, nejen u odborné, ale i laické veřejnosti. Zcela nejdůležitějším faktem je tak zaměřit se na podstatné body, tak jak jsou uvedeny výše, a nejen na samotné podněty, které v konečném důsledku nemají žádnou relevanci pro obyčejného člověka.
