Spořící produkty – Stavební spoření, Penzijní spoření, Spořící účet

V této kapitole se budu věnovat třem základním spořícím produktům. Bude se jednat o stavební spoření, penzijní spoření a o spořící účet. Tyto produkty můžeme všeobecně rozdělit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Je důležité, před zřízením nějakého z výše uvedených produktů, si odpovědět na otázku: Za jakým účelem budu tento produkt zakládat? Všeobecně se spořící produkty zakládají primárně s předem určeným účelným cílem, a jako doprovodný úkol plní cíl zhodnocovat finančních prostředků, a to i s pomocí státních příspěvků (penzijní spoření a stavební spoření). I s touto skupinou produktů mám zkušenosti a rád se o ně podělím.

Stavební spoření

• průměrné zhodnocení 2% + maximální státní podpora 2 000 Kč za rok dělá z tohoto produktu nejvýhodnější konzervativní spoření
• nutno brát v potaz poplatek za cílovou částku ve výši 1 % (pokud je vypsána spořitelnou akční nabídka, může se jednat o 0,5%)

Stavební spoření je spořící produkt, který byl v minulosti založen a nabídnut veřejnosti s cílem uspokojit potřeby týkající se bydlení. Specifikem tohoto typu spoření je státní podpora, která připadá (po splnění náležitostí udaných ve smlouvě) klientovi jednou ročně a navyšuje tak výnos. V součastné době je spojen s následným čerpáním zvýhodněného úvěru ze stavebního spoření (jedná se o primární poslání). Dle zákona č. 96/1993 Sb. jsou bytové potřeby pro fyzické osoby výstavba rodinného domu, koupě domu nebo bytu, změna stavby na dům nebo byt, koupě pozemku v souvislostí s výstavbou, splacení členského vkladu či podílu právnické osobě, úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, vypořádání společného jmění manželů, spoluvlastníků či dědiců, připojení domu ve vlastnictví k veřejným sítím technického vybavení a splacení úvěru či půjčky použité k financování bytových potřeb. Asociace stavebních spořitelen doporučuje využívat stavebního spoření a úvěru z něj čerpaného na rekonstrukce (s každou nemovitostí je spojeno opotřebení a potřeba její následné rekonstrukce). Co se týče úroku, lze mluvit o průměrné výši okolo 2% p.a., ale je třeba zohlednit státní podporu v maximální výši 2000 Kč, která tak navyšuje úrok o určitý díl podle naspořené částky. Státní podpora se vztahuje k vkladu 20 000 Kč v průběhu roku (přesněji do termínu stanoveného ve smlouvě), jedná se tedy o částku ve výši 10% vkladu, a to maximálně 20 000 Kč. V případě vložení většího obnosu se tato hodnota navíc vložených financí přenáší do dalšího roku (je tak zaručena státní podpora i v dalším účetním roce). Stavební spoření se uzavírá se stanovenou cílovou částkou a je sjednáno na minimálně 6 let. V okamžiku, kdy v této době dojde k ukončení spoření, jsou odebrány státní podpory, a produkt se tak stává nevýhodným. Pokud stavební spoření uzavíráte s finančním poradcem, neuzavírejte jej na zbytečně vysokou cílovou částku, protože ve vztahu přímo úměrném bude také poplatek (většinou se jedná o 1% z cílové částky, pokud není akční nabídka 0,5%). Cílová částka se dá v průběhu existence stavebního spoření upravovat. Tato operace je však spojena s poplatkem. Berte na vědomí, že jeho provize je přímo spojená s cílovou částkou, tudíž bude jeho snahou podepsat, co možná nejvyšší cílovou částku. Odůvodní ji, například výhodností uzavřené výše pro dítě v okamžiku, kdy zahájí vlastní život a vzniklé investice vloží právě do oblasti bydlení. Osobně mám stavební spoření od mládí a po dovršení 18 let s pravidelnými vklady na něj rodičům přispívám. Ještě nedošlo k okamžiku, kdy bych potřeboval čerpat naspořené finanční prostředky, nebo si brát úvěr. Považuji ho, za velmi dobrý způsob zhodnocování peněžních prostředků. Samozřejmě jde o konzervativní způsob investice.

Penzijní spoření

• po roce 2013 je již možné založit pouze penzijní spoření, nikoliv penzijní připojištění
• ekonomicky aktivní obyvatelstvo již není schopnost pokrýt svými daňovými povinnostmi sociální potřeby států, je tudíž nezbytné se na stáří zajistit

Penzijní spoření, do konce roku 2012 penzijní připojištění, je z hlediska spoření produktem velmi složitým. Primárním důvodem vzniku, a cílem, je zajištění obyvatelstva na stáří. Na počátku 20. století připadalo na jednoho penzistu deset pracujících, aktuálně připadají na jednoho penzistu pouze dva pracující a lidstvo není daleko od situace, kdy bude připadat pouze jeden pracující na jednoho důchodce. Lidstvo tedy stárne. Z tohoto poznatku je zcela jasné, že vybrané prostředky do sociálních systémů jednotlivých vlád ani zdaleka nepostačují na výplatu důchodů ze státního rozpočtu. Proto je nezbytně nutné si v produktivním věku peníze na penzi odkládat z vlastní výdělečné činnosti (příjmu). Vrátím se k přelomu roku 2012 a 2013, kdy vstoupila v platnost penzijní reforma. Všichni občané starší 18 let, kteří si do konce zmiňovaného roku 2012 založili penzijní připojištění, budou využívat nadále starých pravidel. Ostatní, kteří ke konci roku nemají penzijní připojištění založené, se budou řídit dle pravidel penzijního spoření. Rozdíly bych nyní rád jmenoval.

Penzijní připojištění (do konce roku 2012)	Penzijní spoření (od začátku roku 2013)
100% garance návratnosti vložených prostředků včetně státní podpory	Investice bez garance návratnosti, avšak existuje možnost vyššího výnosu
Investiční riziko nese penzijní fond	Investiční riziko nese majitel smlouvy
Možnost čerpat 50% vložených prostředků po 15 letech (výsluhová penze)	Není možnost čerpat prostředky pře 60. rokem věku
Možnost určit kohokoliv, kdo obdrží peníze v případě úmrtí účastníka (pozůstalostní penze)	Peníze jsou předmětem dědictví
Možnost čerpat doživotní invalidní penzi již po 3 letech trvání penzijního připojištění (invalidní penze)	Invalidní penzi je možné sjednat pouze na dobu určitou
Výpověď s výplatou odbytného po 12 měsících	Výpověď s výplatou odbytného po 24 měsících
Nejsou poplatky za vedení účtu	Jsou poplatky za vedení účtu

Z přiložené tabulky jsou tedy vidět jisté nevýhody pro účastníka. Asi ta nejdůležitější změna se týká garance návratnosti. Protože všeobecně je na zvážení každého, zda podstoupí riziko investice bez jistoty návratnosti. Všechny ostatní změny jsou značně posunuty proti účastníkovi.

Pár slov bych teď věnoval popisu jednotlivých typů penzí. Jako první zmíním starobní penzi, kvůli které bylo penzijní připojištění (aktuálně penzijní spoření) založeno. Nárok na starobní penzi vzniká po dosažení 60 let věku nebo po 60 měsících spoření. Výplata může proběhnout dvěma způsoby.  Prvním způsobem je výplata jednorázová, kdy jsou peníze očištěny od daně z výnosu a daně z příspěvku zaměstnavatele. Druhou možností je využití pravidelných plateb, kdy je člověk využívá penzijního fondu k pravidelné výplatě, která se podobá stávajícímu vyplácení důchodů státem. Další je výsluhová penze, která je jedinou možností jak lze vyčerpat část peněz před 60. rokem. Po 15 letech placení příspěvků nebo kdykoliv později lze čerpat až polovinu naspořených prostředků. Čerpání je zde stejné jako u starobní penze, tedy jednorázové nebo pravidelné (i doživotní výsluha). Výsluhová penze je bezplatná pouze u penzijního připojištění, nikoliv u penzijního spoření. Další penzí je penze invalidní, která je spojena s dobou trvání invalidity alespoň 3 let. Celoživotní výplata platí pouze pro penzijní připojištění, tedy pro smlouvy uzavřené před rokem 2012. Pozůstalostní penze se opět liší u penzijního připojištění a penzijního spoření. Důležité pro potřeby penzijního fondu je mít ve smlouvě o penzijním připojištění uvedeného například rodinného příslušníka, tzv. obmyšlenou osobu, které by byla pozůstalostní penze v případě smrti vlastníka penzijního připojištění vyplácena. Pozůstalostní penzi není možné vyplatit jednorázově, ale je ji možné vyplatit v nejkratší možné době 2 let. V opačném případě u penzijního spoření pozůstalostní penze nebude a peníze budou po smrti účastníka předmětem dědického řízení. Osobně jsem se do spoření na penzi zapojil před rokem 2013, mám tedy sjednáno penzijní připojištění. Za tento krok vděčím svému otci, protože mně na blížící se změnu upozornil a mohl jsem tak využít pro klienta výhodnějších podmínek.

Spořící účet

• aktuální výši úrokových sazeb – SberBank 1,63%, Equa Bank 1.4%, Air Bank 1.3%, Waldviertler Sparkasse 1,27%, LBBW Bank 1.1% (k 10.2.2014)
• pokud jste konzervativní a nejste si jistí investicemi, je doporučeno mít spořící produkt u nějakého bankovního domu a peníze na něm nechat zhodnocovat

Jako poslednímu produktu z oblasti spoření bych se chtěl věnovat spořícímu účtu. Jedná se o krátkodobé zhodnocení volných prostředků. Z pohledu majitele volných peněz se jedná o tzv. pohotovostní peníze, protože jejich připsání na náš běžný účet je otázkou maximálně 3 dnů (mezibankovní transakce). Při zakládání spořícího účtu je zapotřebí dbát několika důležitých zásad. Jako první je poplatek za zřízení a vedení. V součastné době je naprostá většinu spořících účtu zřízena a vedena zdarma. Pokud tomu tak není, pak ve většině případů se účet nevyplatí zakládat. Výpisy a internetové bankovnictví jsou také poskytovány zdarma (u internetových bankovnictví jde mnohdy i o klasické elektronické výpisy měsíční). Na spořícím účtu si klient peníze zhodnocuje podstatně vyšším úrokem, než na běžném účtu, kde se jedná o úročení v řádech setin procent, nejčastěji 0,01%. Určitým rizikem je poskytovaná služba ke spořícímu účtu – platební karta. Tento typ účtu by si měl klient zakládat, aby měl peníze ochráněny před utrácením a ne aby jimi mohl disponovat. Aktuální úročení na spořících účtech se pohybuje kolem 1,4 % (údaje k 31. 1. 2013). Úroková sazba není pevná, ale jedná se o sazbu vyhlašovanou Českou národní bankou, která reaguje na situaci na finančním trhu. Majitelé účtů musí počítat se snížením výnosu o 15%, což je daň, které úroky podléhají. Pro zjednodušení celého procesu počítání úroků uvedu jednoduchý příklad: Pokud bude mít klient uloženo na spořícím účtu se zhodnocením 1,4% částku 50 000 Kč po dobu jednoho měsíce, bude mu na účet připsáno zhodnocení  49,58 Kč. Za rok se tedy bude jednat o částku 595 Kč (daň je 105 Kč, což je 15% ze 700 Kč). Nejedná se o převratnou částku, ale díky tomuto zhodnocení dojde alespoň k pokrytí nákladů za provoz běžného účtu. Osobně spořící účet vlastním, a právě díky jeho existenci, si pokrývám náklady běžného účtu.