Rozdíly ve výši platů mezi muži a ženami vzrostly. Může za to koronavirus


Už je to déle než šest měsíců, co koronavirus nečekaně zasáhl do života Čechů doslova jako blesk z čistého nebe. Kromě přechodných omezení týkajících se společenského a kulturního života a také cestování za hranice statistiky ukazují, že koronavirus mimo jiné prohloubil již tak vysoké rozdíly mezi platy žen a mužů.

České ženy průměrně vydělávají o pětinu méně než muži

Před koronavirem byl vývoj platů velmi pracně nasměrován tak, aby se mzdové rozdíly mezi muži a ženami postupně snižovaly. Bohužel koronavirus tyto plány rychle zhatil a snahu o nastolení platové rovnováhy odsunul na vedlejší kolej. Příchod koronaviru rozdíly prohloubil a podle odborníků se tzv. „gender gap“ bude ještě zvyšovat.

Přitom původní vývoj naznačoval, že zhruba za 30 let v roce 2050 klesne míra nerovnosti na polovinu oproti dnešním číslům. Česká republika si dlouhodobě nevede nejlépe a je dokonce třetí nejhorší v celé EU. Hůře jsou na tom už jenom Německo a Estonsko. Z březnových statistik Eurostatu vyplývá, že české ženy berou až o 20,1 procent nižší mzdy oproti mužům.

Koronavirus zvyšuje nerovnost žen na trh práce

Pandemie koronaviru navíc nejvíce zasáhla ty obory, ve kterých jsou ženy zastoupeny více než muži. Jedná se zejména o tři obory, kterými jsou gastronomie, občanské služby a také hotelnictví.

Negativní vliv na zaměstnanost žen má rovněž rostoucí míra automatizace a digitalizace. V těchto oborech sice rostou platy nejrychleji, pro ženy to ale nemá valný význam, protože poptávka je hlavně po odbornících s technickým vzděláním a praxí, což jsou převážně muži.

Ani samotné ženy se v současné situaci o vyrovnání platových rozdílů příliš nesnaží. Je to logický a přirozený přístup. Zaměstnané ženy jsou nyní rády, že mají jisté pracovní místo, a choulostivou otázku rovného odměňování obou pohlaví raději odložily na vhodnější časy.

Ženy hodně pracují v oborech s podprůměrnými platy

Další problém představují obory, kde jsou sice z větší části zastoupeny převážně ženami, jejich platové podmínky však bývají často katastrofální, a to i přesto, že pečují o zdraví a životy ostatních občanů. Jedná se především o zdravotnictví, pečovatelské služby a vedle toho také prodejny potravin.

„Očekáváme, že v delším horizontu, jak společnost bohatne a nakupuje více služeb, začne v ČR vznikat více pozic ve zdravotnictví, sociální péči, službách spojených s rekreací a volným časem nebo osobních službách, kde ženy rády hledají uplatnění. Jsou to ale zároveň oblasti, kde jsou platy podprůměrné, takže ve statistikách se může rozdíl v odměňování nadále prohlubovat,“ vysvětluje Lenka Vokáčová, specialistka náboru v ManpowerGroup.

Podle ní a dalších odborníků specializujících se na tuto oblast by měl problematiku mzdové nerovnosti řešit stát. Ten by měl u důležitých “ženských” pozic (zdravotní sestry, pečovatelky, učitelky apod.) stanovit výrazně lepší mzdové ohodnocení. Významnou roli hrají i velké soukromé podniky, které muže a ženy pracujících na stejných pozicích odměňují stejně vysokými platy.

Koronavirus citelně zasáhl matky samoživitelky

Důležitou skupinou žen, které je nutné v této době zmínit, jsou matky samoživitelky. Ty často pracují na méně stabilních pozicích, což z nich dělá nejvíce ohrožené skupiny zaměstnanců, kterým hrozí rychlá ztráta zaměstnání a tím často jediného příjmu v neúplné rodině.

Matky samoživitelky se navíc musely během nouzového stavu kvůli uzavření školek a škol starat o malé děti doma a mnohdy nemohly vykonávat zaměstnání. Ošetřovné, které se počítá z hrubé mzdy, se v jejich případě pohybovalo mezi 250 až 350 korun denně. Musely se tak vyrovnat s větším poklesem příjmů než ženy v rodinách, kde jsou dva příjmy nebo jeden větší (zpravidla manželův).


Rozdíly ve výši platů mezi muži a ženami vzrostly. Může za to koronavirus
Ohodnotit recenzi

Podobné recenze

Jedná se o podvod? Napište vaše zkušenosti.

Diskuze:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.