Hypotéky a nový občanský zákoník 2014


Nový občanský zákoník, který vstoupil do platnosti dnem 1. 1. 2014, lehce komplikuje hypoteční úvěry, a to především těm, kteří je chtějí čerpat na rozestavěné domy. Důvodem je zvláště zákon občanského zákoníku, kterým dochází ke sloučení pozemku a na něm stojící stavby v jednu nemovitost.

Nová definice nemovitosti

Nový občanský zákoník sloučení definuje takto:

„Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen “stavba”) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech“.

Co z toho tedy plyne pro nás? Spolu s touto novou definicí nemovitosti může dojít ke dvěma situacím. V té první jsme vlastníky stavby i pozemku. Celkově tedy vlastníme jednu nemovitost a jde o situaci vcelku ideální. Pokud jsou však vlastníci pozemku a stavby rozdílní, uděluje ustanovení zákona č. 3056 nového občanského zákoníku vlastníkovi pozemku předkupní právo ke stavbě a vlastníku stavby zase předkupní právo k pozemku.

Rozestavěná stavba a její financování hypotečním úvěrem? Zde může nastat problém.

Vzhledem k výše uvedené nové definici nemovitosti nelze samostatně zapsat rozestavěnou stavbu do katastru nemovitostí. Z toho plyne především jeden, pro nás velmi nevýhodný, fakt – nemůžeme bance ručit nemovitostí. Bez toho však hypoteční úvěr jen tak nezískáme.

Řešení naštěstí takováto situace dle nového občanského zákoníku má. Je jím uzavření smlouvy mezi vlastníkem pozemku a stavitelem. Písemná smlouva je následně vložena do katastru nemovitostí a doba platnosti bývá automaticky stanovena na 99 let. Díky ní bude možné dům například i dědit, především jím však budeme moci ručit bance při uzavírání smlouvy o hypotečním úvěru.


Hypotéky a nový občanský zákoník 2014
4 (80%) 2

Podobné recenze

Jedná se o podvod? Napište vaše zkušenosti.

Diskuze:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

336x280