Co znamená pracovat na černo a jaká jsou hlavní rizika?

V loňském roce Státní úřad inspekce práce odhalil více než 3 000 prohřešků práce na černo. Udělené pokuty překonaly částku 190 milionů korun. Ačkoliv se to zdá hodně, počet osob pracující v ČR bez řádné smlouvy v posledních dvou letech klesl. Rizika jsou poměrně velká.

Stále se najdou lidé, kteří práci bez smlouvy vyhledávají s vidinou výhod nebo s ní souhlasí pod tlakem nového zaměstnavatele. Ve většině případů jsou to cizinci, pro které je i taková práce lepší než žádná. Dle platné české legislativy se však jedná o nelegální zaměstnání. V případě odhalení hrozí oběma stranám vysoká finanční pokuta. Co vše pracujícím na černo a jejich zaměstnavatelům v ČR hrozí?

Jaký pracovní vztah je označován jako “práce na černo”

Jedná se o takový vztah mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem či zaměstnanci, který není ujednán žádnou pracovní smlouvou. To znamená, že výplata probíhá takzvaně na ruku, přičemž ani jedna ze stran neodvádí žádný z povinných odvodů (záloha na daň, sociální, ani zdravotní pojištění).

Zaměstnavatel své pracovníky nepřihlašuje a mzdu mu dává bokem. Zaměstnanci zůstane celá částka, jako kdyby do práce vůbec nechodil..

Mezi případy práce na černo patří například:

• neformální dvojí zaměstnání (tzv. moonlighting) – jedná práce je oficiální, druhá tzv. bokem,
• neformální výdělečná činnost cizinců,
• neformální příležitostné a dočasné práce a sezónní činnosti,
• různé práce “ z domu”,
• práce na černo v menších organizačních jednotkách (drobné podnikání ve městech, rodinné hospodářství a podobně).

Typickým příkladem pracovníka na černo je osoba, která se přihlásí na úřadu práce a pobírá dávky, ale přitom chodí pomáhat kamarádovi do restaurace a bere za to mzdu. Nebo člověk, který své služby či výrobky nabízí bez faktury.

Počet zjištěných nelegálně pracujících osob v ČR v letech 2015 až 2021:

Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Za odhalování takových nelegálních prací je zodpovědný vždy oblastní inspektorát. Zároveň má pravomoc při zjištění porušení zákona finanční pokuty

Dle inspektorátu práce největší počet nelegálních pracovníků pochází z Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu. Mezi zaměstnavateli, kteří mají nejmenší zábrany nabízet práci bez smlouvy, se nachází hlavně firmy v oblasti stavebnictví, velkoobchodu a maloobchodu, zpracovatelského průmyslu a údržby motorových vozidel.

Vedle standardních kontrol byly v roce 2021 provedeny tři mimořádné akce, během kterých byly prověřeny přes dvě stovky vytipovaných společnosti a porušení právních předpisů  bylo zjištěné u nadpoloviční většiny. Mimořádné kontroly jsou plánované i v letošním roce 2022.

6 hlavních rizik, která hrozí za práci na černo

Práce na černo není jen o “ušetření peněz” do státní kasy a vidiny vyššího výdělku. Kromě postihu s ní souvisí spousta negativ, která mohou negativně ovlivnit budoucnost takového pracovníka.

Druhým nejčastějším důvodem, proč se lidé rozhodnou pro práci na černo, jsou nesplácené dluhy. Při práci na černo a vyplácení mzdy v hotovosti na ruku jim nehrozí žádné srážky ze mzdy.

Nulová vymahatelnost mzdy

Kde není pracovní smlouva, tam neexistuje žádný právní nárok na mzdu. Respektive takový zaměstnanec nemá k dispozici žádné legální prostředky, jak se své odměny za odvedenou činnosti domoci, pokud mu ji jeho zaměstnavatel odmítne za jakéhokoliv důvodu vyplatit. To znamená, že jej zaměstnavatel může velmi snadno okrást bez hrozby soudního řízení vůči jeho osobě.

Žádná práva pro zaměstnance

Kde není pracovní smlouva, nejsou žádná práva. Zaměstnavatel může zaměstnanci kdykoliv oznámit, že pro něj už nemá další práci. Ze dne na den, bez varování nebo výpovědní lhůty.

Zaměstnanec bez smlouvy není chráněn žádným běžným způsobem. Nemůže se spoléhat na ochrannou zkušební či výpovědní lhůtu a už vůbec ne na to, že by v případě bezdůvodné výpovědi obdržel několikaměsíční odstupné.

V době nemoci či dovolené bez peněz

Pokud pracovník bez řádné pracovní smlouvy onemocnění, nemá nárok ani na státní dávku takzvanou nemocenskou jako normální zaměstnanci. Nejenže se tak ocitne bez peněz, ale zároveň nemá jistotu, že po uzdravení ještě nějakou práci mít bude. Platí to také pro nárok na náhradu mzdy během dovolené.

Nebezpečí pracovního úrazu

Největší množství nelegálně zaměstnaných bývá tradičně ve stavebních firmách, obchodě a zpracovatelských službách, kde riziko pracovní úrazu není nikterak malé. Pokud ale k úrazu dojde, zaměstnanec nemá nárok na žádné odškodnění. Uhradit si tak musí výdaje souvisí s léčbou, případně rehabilitací a navíc s největší pravděpodobností přijde i o práci. V případě vážných úrazu je budoucnost takového pracovníka hodně nejistá.

Bez podpory v nezaměstnanosti

Člověk, který pracoval na černo, a po nějaké době se rozhodne registrovat na úřadu práce, nemusí získat podporu v nezaměstnanosti. Podmínkou je totiž minimálně 12 měsíční účast na veřejném sociálním pojištění za poslední dva roky. Nemusí to být v kuse, ale celkem.

Pokud člověk u evidované osoby zjistí, že pobírá dávky a současně za mzdu pracuje na černo, je neprodleně z evidence úřadu práce vyřazen a navíc může požadovat vrácení už vyplacené podpory v nezaměstnanosti.

Nižší důchod ve stáří

Doba strávena prací na černo není logicky započítána do doby, z níž se vypočítává starobní, případně invalidní důchod. Do té je zahrnuto pouze zaměstnání s řádnou pracovní smlouvou a uhrazenými povinnými odvody. To znamená, že člověk většinu života pracující na černo, nedostane téměř žádný důchod.

Kolik hrozí pokuta za práci na černo

Inspektorát práce může udělit pokutu jak jednotlivci, tedy fyzické osobě vykonávající práci na černo, tak i subjektu, který práci bez smlouvy nabízí a umožňuje.

• Fyzické osobě hrozí za práci na černo na území ČR až 100 000 Kč.
• Pokud nespolupracuje a odmítne předložit své identifikační doklady, hrozí mu až 200 000 Kč.
• Podnikajícímu subjektu může být za poskytnutí nelegální práce udělena pokuta až ve výši 10 milionů Kč.