Půjčky online - Půjčko.cz

Pojmy minimální a zaručená mzda bývají často zaměňovány za jedno a totéž. Jedná se však o dva rozdílné, byť související termíny. Zaručená mzda se stejně, jako mzda minimální, postupně navyšuje a některým skupinám prací byla zvýšená také letos v roce 2023.

Co je zaručená mzda

Dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. jde o minimální hranici výplaty neboli nejnižší možnou přípustnou odměnu, jejíž výše se odvíjí od konkrétní pracovní činnosti. Pracovní činnosti jsou rozděleny do osmi skupin prací. Zaručené mzdy je tedy dána tabulkové, přičemž její výši pro každou pracovní skupinu určuje každý rok vláda s účinnosti od 1. ledna.

Zaručená mzda slouží především k ochraně zaměstnanců před nedostatečným finančním hodnocením ze strany zaměstnavatele. Současně funguje jako sjednocující prvek pro minimální mzdu v České republice, která by měla být stejná pro prodavačku v malé obci jako pro prodavačku z velkého města.

Jak se zaručená mzdy liší od mzdy minimální

Minimální mzda představuje nejnižší přípustné ohodnocení jakéhokoliv zaměstnance pracujícího na území ČR bez ohledu na obor, druh vykonávané práce či její náročnost. Pod tuto hranici nesmí jít žádný zaměstnavatele. Výši minimální mzdy určuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a pro rok 2023 činí 17 300 Kč. Tato částka platí pouze pro práci na plný úvazek.

Naopak zaručená mzda zohledňuje obor, druh činnosti, potřebnou kvalifikaci, míru odpovědnosti a namáhavost. Je odlišná pro různé skupiny profesí a činností. Konkrétní profese a skupiny prací včetně příkladů jsou definovány v příloze nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Pracovních skupin je celkem 8:

• I. skupina – profese bez kvalifikace (uklízečky, vrátní, pomocné síly v kuchyni, na stavbě apod.),
• II. skupina – práce vyžadující nějakou minimální kvalifikaci (např. ostraha, stavební dělníci, obsluha čerpacích stanic, sanitáři),
• III. – VII. skupina – odborné specializované profese a systémové práce požadující určitou kvalifikaci a různě vysokou míru spolehlivosti (např. ošetřovatelé, všeobecné sestry, fyzioterapeuti, učitelé, instalatéři specializování truhláři, zedníci a jiné),
• VIII. skupina – nejnáročnější pracovní činnosti vyžadující vysokou míru spolehlivosti a zodpovědnosti (např. vysoce odborní vědečtí pracovníci).

Čím vyšší číslo skupiny prací, tím vyšší zaručená mzda. Zaručená mzdy u první skupiny prací je tedy nejnižší a odpovídá minimální mzdě a nejvyšší náleží pracovníků spadajícím od osmé skupiny prací. Také platí, že sazba zaručené mzdy nesmí být nikdy nižší než sazba minimální mzdy.

Tabulka: Vývoj zaručené mzdy v letech 2020 až 2023:

Pozn.: Pro rok 2023 byla zaručená mzda zvýšena pouze první a osmé skupině.

Co je příplatek za ztížené pracovní prostředí a kdo na něj má nárok

Zaměstnanci pracující ve ztíženém pracovním prostředí mají ze zákona nárok na zvláštní příplatek k platu. Platí to i pro zaměstnance pobírající zaručenou mzdu.

Ztíženým pracovním prostředím se myslí mimořádné obtíže, jež značně ztěžují a komplikují výkon pracovní činnosti (např. extrémní koncentrace prachu, chemických látek, radiační činnosti a jiné).

Minimální sazba příplatku za ztížené pracovní prostředí od 1. ledna 2023 činí 10 % z minimální mzdy. Zaměstnanci pracující ve ztíženém pracovním prostředí tudíž mají nárok na nejméně 1 730 Kč k zaručené mzdě navíc.

Změna ve způsobu stanovení výše nezabavitelného minima a částky, nad níž se sráží bez omezení, se potýká s kritikou ze strany neziskových organizací. Nově používaný výpočet a navýšení těchto částek považují za asociální vůči lidem, jež nejsou schopni dlouhodobě splácet pohledávky.

Dluhy by se však splácet měly a srážky ze mzdy nejsou jediným způsobem vymáhání dluhů. Otázkou je, který z využívaných přístupů je vůči dlužníkům méně citlivý, zda srážky ze mzdy za zákonem stanovených pravidel nebo zabavení a prodej movitého či nemovitého majetku.

Porovnání srážek ze mzdy v roce 2022 a dle nového výpočtu platného od ledna 2023.

Zdroj: mesec.cz

Nový výpočet zahrnul nárůst nákladů na bydlení a život

V tabulce je vidět meziroční nárůst nezabavitelných částek včetně částky, nad kterou je mzda plně zabavitelná, v porovnání s rokem 2023. Kritici nového způsobu výpočtu tvrdí, že použité koeficienty nejsou pro výpočty dostatečné a to konkrétně:

• v případě stanovení nezabavitelné částky na dlužníka jde o pokles ze 3/4 na 2/3 součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení,
• v případě odvození nezabavitelné částky na vyživovanou osobu z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka z 1/3 na 1/4,
• a v případě výpočtu částky, nad kterou se sráží bez omezen z 200 % na 150 % součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení.

Pokud by se koeficienty zachovaly, nezabavitelná částka na dlužníka by v roce 2023 činila 15 342,75 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 5 114,25 Kč a částka, nad níž se sráží bez omezení, by byla 40 914 Kč.

Pro dlužníky by to určitě byla vynikající zpráva. Pro věřitele nikoliv, protože by to současně znamenalo, že by se velký počet pohledávek stal praktiky nevymahatelným. Nelze chránit pouze jednu stranu a učit tak lidi, že dělat dluhy je beztrestné.

Sociální dávky rostou rychleji než mzdy

Ochrana povinných dlužníků a jejich rodin se za poslední roky už několikrát měnila v jejich prospěch. Životní minimum, normativ nákladů na bydlení i s tím související nezabavitelné minimum bylo opakovaně navýšeno. Zmírnila se i pravidla pro exekuční srážky ze mzdy.

Jenom v loňském roce 2022 bylo vzhledem k nárůstu inflace a zdražování životní minimum i normativ nákladů na bydlení zvýšeno v každém čtvrtletí, tedy čtyřikrát za jeden rok.

Parametry srážek měnily v letech 2020 a 2021:

Zdroj: mesec.cz

Počet exekučně vymáhaných pohledávek klesá  

Zatímco povinným dlužníkům zůstává mnohem více peněz, klesá částka, která se dostane oprávněným věřitelům. Zvyšováním ochrany dlužníků se snižuje  míra uspokojení vymáhaných pohledávek.

Někteří dlužníci mají natolik nízké příjmy, že nezabavitelné částky jsou vyšší než jejich čistý příjem, a tak nelze provádět žádné srážky ze mzdy. Pokud srážky provádět lze, snižuje se částka, kterou lze ve prospěch oprávněných věřitelů srazit, což znamená prodlužování doby exekuce a splácení.

Dle některých odborníci zvyšování nezabavitelných částek může vést k vyloučení této méně invazivní metody exekuce formou srážek ze mzdy, a věřitelé budou dlužné pohledávky raději vymáhat formou exekuce zabavení a prodejem movitých a nemovitých věcí.

Takzvané nezabavitelné minimum je součástí nezabavitelných částek, jež po odečtení z příjmu musí povinnému zůstat na základní životní potřeby. Od ledna 2023 platí nové nařízení vlády, které mění nejen výši tohoto minima, ale i způsob výpočtu.

Na základě zákonem stanovených nezabavitelných částek se počítá, kolik dlužníkovi na účtu zůstane. Od 1. ledna 2023 platí následující částky:

• výše nezabavitelné částky na dlužníka – 13 638 Kč (11 103,75 Kč k 31.12.2022)
• nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu – 3 409,50 Kč (3 701,25 Kč k 31.12.2022) 
• částka, nad níž se srazí zbytek mzdy bez omezení – 30 686 Kč (29 610 Kč k 31.12.2022)
• maximální výše třetiny zbytku čisté mzdy – 10 228 Kč (9 870 Kč k 31.12.2022) 

Nově stanovené nezabavitelné částky byly použity u mezd za leden 2023 vyplácených v únoru. Mzdy za prosinec 2022 vyplácených v lednu 2023 byly účtovány podle původních pravidel.

Jak proces srážek ze mzdy probíhá

Nezabavitelné částky se odečítají z čisté mzdy dlužníka, tedy po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob a povinných pojistných odvodů od hrubé mzdy.

Nejprve se ze mzdy odečtou nezabavitelné částky na povinného a jím vyživované osoby. Po odečtu se získá výpočtová základna ve výši 30 686 Kč nebo nižší. Pokud je vyšší, vše nad tuto hranici je sraženo bez omezení.

Výpočtová základna je zaokrouhlena směrem dolů, aby ji bylo možné rozdělit na tři zcela stejné částky. Maximální výše jedné třetiny dle nových pravidel činí 10 228 Kč. Co se poté s jednotlivými třetinami děje?

První třetina, případně první a druhá třetina, představují postižitelnou část příjmu. Třetí třetina, případně druhá a třetí třetina, představuje nepostižitelnou část mzdy.

• První třetina jde na uhrazení nepřednostních pohledávek oprávněných osob a případně i na přednostní, pokud je nepokryje druhá třetina.
• Druhá třetina je použitá na uhrazení přendostních pohledávek oprávněných osob. Pokud dlužník takové pohledávky nemá, peníze mu zůstanou.
• Třetí třetina vždy zůstane dlužníkovi.

Jednoduchý příklad výpočtu srážek od 1. ledna 2023:

Zaměstnanec Petr K. pobírá čistý plat ve výši 35 000 Kč. Je ženatý a má tři malé děti. Z jeho platu po odečtení nezabavitelných částek (13 638 Kč + 4 x 3 409,50 Kč = 27 276 Kč) zbyde výpočtová základna ve výši 7 724 Kč.

Tato částka se zaokrouhlí směrem dolu na částku dělitelnou třemi. Každá třetina činí  2 574 Kč. První třetina bude použitá na nepřednostní pohledávky. Přednostní pohledávky dlužník nemá žádné, a tudíž mu zůstane druhá i třetí třetina. Ještě zaplatí paušální náhrad ve výši 50 Kč zaměstnavateli. Z platu mu tedy zůstane 32 376 Kč.

Přednostní versus nepřednostní pohledávky

Co je považováno za přednostní pohledávky:

• výživné a náhradní výživné,
• náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví a úmyslnými trestnými činy,
• dlužné daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,
• náhrady přeplatků na dávkách nemocenského, důchodového a úrazového pojištění,
• pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
• náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti, podpoře při rekvalifikaci a na dávkách státní sociální podpory,
• regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
• paušální náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 za prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti či karantény.

Co je paušální náhrada pro plátce mzdy? Jedná se náhradu nákladů za provádění srážek ze mzdy zaměstnance dlužníka za každý kalendářní měsíc. Výše náhrady činí 50 Kč, avšak nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy. Pokud po odečtu nezabavitelných částek včetně první a druhé třetiny dlužníkovi zbyde méně než 150 Kč, výše této paušální náhrady se snižuje.

Co jsou nepřednostní pohledávky:

Všechny ostatní pohledávky jsou považované za nepřednostní.

Nejčastěji se jedná o nezaplacené:

• vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním nemovitosti (teplo, elektřina, plyn a voda),
• pokuty za jízdu načerno ve veřejné dopravě,
• půjčky, úvěry, kreditní karty a podobně.

Česká pošta zpoplatnila další ze svých služeb. Za odeslání upozornění o provedení sdruženého inkasa plateb (SIPO) na e-mail si od 1. října bude účtovat poplatek ve výši 5 Kč. Není to ale zdaleka jediná služba, která byla v letošním roce zdražena. Jaké jsou ty další?