Exekuce a oddlužení: srážky ze mzdy


Novela insolvenčního zákona (konkrétně novela zákona o úpadku a způsobech jeho řešení), která vstoupila v platnost 1.ledna 2014 , dala srážkám ze mzdy jasná pravidla v podmínkách dohod o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatelům se tak ulehčila problematika rozhodování, jak postupovat v případě souběhu exekuce a insolvence jejich zaměstnanců.

V době, kdy tato novela nebyla v platnosti, zaměstnavatelé mnohdy nevěděli komu vlastně srážky ze mzdy vyplácet. Podle slov zákona platného do konce roku 2013 nebylo jasně dáno v jakém okamžiku je nutné zastavit exekučně strhávané částky. Dle bývalé zákona bylo řečeno následující: ” Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.” V praxi tato věta vytvářela nesrovnalosti, jelikož na ni neexistuje jednoznačná odpověď. Navíc ani Nejvyšší soud ČR se k problematice nevyjádřil. Nabízely se tři výklady:

  1. Výklad první: Peníze se posílají dále exekutorovi

Zaměstnavatel i po zahájení insolvenčního řízení posílá peníze v podobě srážek ze mzdy exekutorovi. Ten v okamžiku prohlášení úpadku vyplácí celou částku insolvenčnímu správci popřípadě v okamžiku odmítnutí návrhu peníze směřuje k věřiteli.

  1. Výklad druhý: Zaměstnavatel peníze uschovává a neposílá je nikomu

Tato varianta je největší právní jistotou. Zaměstnavatel soudnímu exekutorovi nic nepoukazuje a veškeré finanční prostředky schovává. Podle výsledku insolvenčního návrhu se poté finance vyplatí insolvenčnímu správci (v konkurzu), dlužníkovi nebo pokud dojde k odmítnutí právě soudnímu exekutorovi.

  1. Výklad třetí: Peníze se nestrhávají a zůstávají dlužníkovi

Tato varianta nejméně chrání věřitele a podle Ministerstva spravedlnosti ČR bývá nezřídka často zneužívána. Zneužívání probíhá podle scénáře, kdy dlužníci opakovaně podávají žádost o osobní bankrot bez sebemenší naděje a srážky ze mzdy jsou jim tak pozastaveny. Peníze zůstávají dlužníkovi a nejsou ani zaměstnavatelem sráženy ani nejsou uschovávány.

Zmíněné tři příklady čtenářům ujasní problematiku srážek ze mzdy a nyní zmíníme dva důležité pojmy, které se k této problematice vážou. Jde o poddlužníka a poddlužnickou žalobu – jinak také dlužník povinného je osoba, vůči níž má dlužník pohledávku. Pohledávka dlužníka vůči poddlužníkovi může sloužit k uspokojení pohledávky věřitele (i k exekuci).Poddlužníkem může být také banky nebo zaměstnavatel. Pokud poddlužník nepostupuje správně, hrozí mu tzv. poddlužnická žaloba od věřitele. Ovšem dle starého zákona platného do konce roku 2013 byla veškerá odpovědnost na zaměstnavateli, který tak rozhodoval o výši srážky a poukazovali je příslušnému orgánu. Proto byla zmíněna také poddlužnická žaloba, která se tak stala ochranou pro věřitele.

Jasno do celé problematiky vnesla až novela platná od 1.ledna 2014. Návrh stvořilo Ministerstvo spravedlnosti ČR, které si uvědomovalo výkladové nejasnosti. Uvolnění srážek ze mzdy ve prospěch dlužníka je podle něj nepřijatelný. V důvodové zprávě k nové novele insolvenčního zákona stojí: „Probíhá-li exekuční řízení, postižené peněžní prostředky nenáleží dlužníku, ale jeho věřiteli, který svou pohledávku uplatnil individuální cestou. Je-li zahájeno insolvenční řízení, individuální práva jsou nahrazena kolektivními právy všech dlužníkových věřitelů a v souladu s insolvenčním zákonem se i věřitel, který postupoval individuální cestou, musí podřídit pravidlům kolektivního insolvenčního řízení. Jinými slovy, pro dlužníka to znamená pouze to, že nárok na jeho peněžní prostředky (dosud postižené exekucí) nemá pouze jeden konkrétní exekuční věřitel, ale tyto peněžní prostředky se stávají nárokem všech věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení.“

Dle této novely tak mají smůlu dlužníci, jež využívali nejasné formulace v zákoně a chtějí mnohdy i opakovaně pozastavit srážky ze mzdy prostřednictvím žádosti o oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti ČR souhlasí s názorem, že prostředky sražené ze mzdy dlužníka na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce nesmí být vyplaceny ani dlužníkovi, ani oprávněnému, ale uschovávají se do doby rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, kdy jsou vyplaceny insolvenčnímu správci. Srážky ze mzdy tedy aktuálně podle nových pravidel při souběhu insolvenčního řízení a exekuce nadále probíhají. Nevyplácejí se však věřiteli, nýbrž se ukládají buď u zaměstnavatele, nebo u exekutora. Zásadní je, aby se tyto prostředky zahrnuly do majetkové podstaty určené k rozdělení mezi přihlášené věřitele v konkurzu a oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo aby byly použity jako mimořádná splátka v oddlužení plněním splátkového kalendáře.


Exekuce a oddlužení: srážky ze mzdy
4 (80%) 3

Podobné recenze

Jedná se o podvod? Napište vaše zkušenosti.

Diskuze:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.